Politická scéna je někdy opravdu hodně divoká. Když se takhle někoho zeptám, jestli sleduje politiku nebo se o politiku zajímá, tak každý jenom kroutí hlavou anebo se jenom tak potichu a nenápadně usměje. Já předpokládám, že když se někdo usměje, tak dává najevo, že se o politiku zajímá, ale že nechce o ní mluvit. A také to znamená, že se o politiku většinou zajímá opravdu ve velkém. Já sice chápu, že někdo politikou žije, ale někdo zase politiku nemá rád a nerad se o tom baví. Abych se přiznala, tak mě politika docela baví, jenom si nedokáži představit, co bych asi dělala nebo jak bych se chovala, kdybych se třeba s někým měla hádat, že někdo má rád jinou politickou stranu než já.
Já jsem na tohle docela háklivá, bohužel moc mi to vadí. Ale já si jednoduše nedokáži pomoct, když mě někdo haní mou oblíbenou politickou stranu nebo oblíbeného politika či političku, tak mě to docela vadí a štve mě to. Jenomže co nadělám. Já vím, že tohle se nemá, že každý člověk vlastně má někoho jiného. Je to samé, jako kdyby někdo věřil v boha a ten druhý člověk zase v boha vůbec nevěřil. Já bych tohle měla respektovat.
Měl by to respektovat opravdu každý. Jenomže mě tohle respektovat bohužel nejde a nejvíc mě vadí, když mi potom někdo začne říkat nevýhody a všelijaké špatné věci o té politické straně, kterou mám ráda. Takže v poslední době raději všem říkám, že se o politiku nezajímám, i když třeba oni se o politice baví, tak já dělám, že mě to nezajímá anebo že se v politice vůbec nevyznám. Já jsem docela horká hlava, jsem ve znamení beran, a tak se nechci s nikým pohádat, raději budu ticho a budu v duchu si říkat to svoje. A v duchu si myslet to svoje a třeba potají v hlavě i někomu nadávat. Tohle už je ale moje věc, když to nikdo nebude slyšet, tak to přeci nevadí. Politiku doopravdy tak moc nemusím.